OCHUTNÁVKA SAKÉ KUROMATSU KENBISHI

Pro první letošní ochutnávku jsem si vybral legendární Kuromatsu od Kenbishi Shuzo. Kenbishi je druhý nejstarší výrobce saké na světě. A patrně mu patří i nejstarší dosud používané logo v Japonsku. Bylo založeno roku 1505 a po více než 500 let produkuje prvotřídní saké.

Suché saké z Nady

Kenbishi Shuzo bychom našli v prefektuře Hyogo v oblasti Nada. Zde je největší koncentrace výrobců saké na světě a pochází odsud neuvěřitelná třetina veškerého saké, které se v Japonsku vyrobí. Stejně jako všechny místní sakagury používá Kenbishi pro své saké proslulý pramen Miyamizu. Saké z Nady je obecně sušší, méně aromatické a hrubší.

Během posledních pěti set let si Kenbishi vedlo velmi dobře. Dnes vyrábí saké ve čtyřech sakagurách a disponuje lahvovací linkou, která chrlí 300 lahví za minutu. V Kenbishi si zakládají na tom, že chuť saké zůstává autentickou a že Kuromatsu, které si koupíte dnes, chutná stejně jako Kuromatsu vyrobené před padesáti lety. Až vám za deset let někdo nalije skleničku saké, Vy se napijete a řeknete si: no jo, staré dobré Kuromatsu.

Tradiční chuť má přednost před pokrokem

Toho v Kenbishi Shuzo dosahují dvěma způsoby. Jednak mají v týmu mistra míchače, který z tanků vykvašených ve všech čtyřech sakagurách namíchá konečný produkt tak, že chutná jako jejich klasické saké. A jednak tak, že jakékoli inovace, které mají vliv na chuť, zavrhnou. Zákvas a kvasnou směs připravují v moderních smaltovaných kádích, ale rýži vaří v dřevěné koshiki. Před pár lety zakoupili automatický stroj na výrobu koji, ale protože saké při jeho použití nechutnalo správně, tak mašinu odstavili a nadále vyrábějí koji tradiční ruční metodou v dřevěných krabicích. Zákvas připravují tradičním způsobem yamahai, používají své vlastní kvasinky a teplotu směsi regulují cedrovými kýbli s teplou vodou.

Kenbishi zaměstnává řemeslníky a podporuje tradiční japonská řemesla. Fotografie od Kenbishi Shuzo.

Protože poslední japonský mistr bednář, který vyrábí kádě na výrobu saké, oznámil brzký odchod do důchodu a sesypalo se na něj takové množství objednávek, že to nestihne ani náhodou vyrobit, tak se v Kenbishi rozhodli, že zaměstnají a nechají vyučit vlastní tým bednářů, kteří budou opravovat a vyrábět nové vybavení přímo v sakaguře.

Kuromatsu

Typ honjozo yamahai, odrůda rýže Yamada Nishiki a Aiyama, stupeň leštění rýže 60%, SMV + 0,5 (polosuché), kyselost 1,7 (vyšší), kvasinky vlastní, obsah alkoholu 17%.

Na etiketě se vyjímá ikonické logo, které existuje již více než 500 let. Fotografie od Misaké.

Kuromatsu znamená Černá borovice a v Japonsku symbolizuje dlouhověkost. Jedná se o honjozo, tedy saké s přidaným čistým alkoholem. Nečekejte žádné voňavé nebo ovocné saké, jak je poslední dobou v módě, tohle je stará škola. Barva je slámově žlutá, protože saké není tolik filtrováno aktivním uhlíkem. Aroma má nižší intenzitu, můžeme cítit vařenou rýži, javorový syrup, banány, stopy kakaa či nugátu.

Saké je husté a sametové. Chuť je bohatá a plná, s výrazným umami, kyselinkou i sladkostí, které jsou spolu v dokonalé harmonii. V chuti dominuje sladkost rýže a zemitost alkoholu. Můžete zachytit rýžový nákyp, kakao, creme brulee nebo oříšky. Protože byl zákvas připraven metodou yamahai, tak můžete navíc ucítit náznaky divokých chutí jako jsou houby, vlhké listy nebo sójová omáčka.

Kuromatsu má slámově žlutou barvu, je suché a se spoustou umami. Fotografie od Misaké.

Obsah alkoholu je 17%, což je více než je u saké běžně ve zvyku. Nicméně, je velmi pitelné a chutná skvěle i ohřáté. Dobré je, že oproti tradičním 720 ml se Kuromatsu Kenbishi prodává v 900 ml lahvi. Kanpai!

ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2022

Chtěl bych vám všem opožděně popřát hodně zdraví, úspěchů a pohody do roku 2022. Loňský rok byl plný zvratů, tak doufám, že ten letošní bude poklidnější a bude se více podobat letem před pandemií.

Saké deníček 2021

Původně jsem chtěl v roce 2021 znovu navštívit Japonsko, ale kvůli protipandemickým opatřením nebylo možné do Země vycházejícího Slunce vycestovat. I tak se mi podařilo ochutnat spoustu lahodných saké. Pokud mi to práce a rodina umožní, tak v tomto roce bych chtěl standardizovat vzhled blogu, začít několik seriálů, rozšířit působení i na jiné platformy, pokračovat v sebe vzdělávání a ochutnávat další značky saké.

Hodně štěstí, buďte zdraví a Kanpai!

SAKÉ ETIKETA

  • Saké si nikdy nenalévám sám, ale počkám, až mi druhý nalije
  • Když mi někdo nalévá saké, pohárek uchopím do obou dlaní a jdu nalévajícímu vstříc
  • Nedotýkám se lahví sklenice či kalíšku
  • První přípitek se zvoláním „kanpai!“ je velmi důležitý
Přípitek se saké.
Kanpai! Fotografie od Dylan Fogarty-MacDonald
Japonsko je země nasáklá tradicí a zvyky

Saké etiketa je téma, které mě nejenom baví, ale navíc se hodí i pro praktický život. Japonsko je země nasáklá tradicemi a prostoupená společenskými normami, které se točí hlavně kolem vyjádřování respektu k druhým. Často nás může stresovat představa, že se v určité situaci zachováme nesprávně nebo dokonce nedej bože někoho urazíme. O to snadněji to jde v zemi, kde není slušné smrkat ani do kapesníku nebo si povídat ve vlaku.

Před několika lety jsme s partnerkou navštívili vyhlášenou restauraci, která se nachází ve staré samurajské čtvrti v Kjótu. Jednalo se o velmi malý podnik, který je vyhlášený skvělým suši. Měli tam dohromady asi 6 míst na baru, za kterým připravoval jídlo suši šef, a dále už jen dva menší stoly. Jídlo bylo výborné, ale atmosféra byla velmi formální a my se nemohli zcela uvolnit. V jedné chvíli nám přinesli na stůl nádobu s tekutinou a my nevěděli, k čemu je určená. Jestli k pití, k opláchnutí hůlek nebo rukou, či k něčemu zcela jinému. Tak jsme se jí raději ani nedotýkali. Přiznám se, že doteď si nejsme jistí, ale máme určitou teorii.

Co se týká stolování a alkoholu, tak v některých zemích bývá zvykem, ťuknout si s první sklenicí, jinde si ťukají s každou a někde se jeden nenapije, dokud ho druhý nevyzve. Jaká je saké etiketa v Japonsku? Pomineme formální události jako jsou například svatby a podíváme se na situace, které vás mohou potkat v každodenním životě.

Suši restaurace.
Kuchař připravuje suši. Fotografie od Misaké
Saké si nikdy nenalévám sám

Asi nejdůležitějším pravidlem je, že saké si nikdo nenalévá sám. Vždy vyčkáváme, až nám někdo nalije. Stejně tak je slušné nalít spolustolujícím, pokud mají prázdný pohár. V případě, že mám dopito a chtěl bych doplnit, tak se toho hlasitě nedožaduji, ale chopím se lahve a začnu nalévat lidem kolem. Nebude trvat dlouho, než někdo z nich zkontroluje i obsah mé sklenice a s radostí mi ji doplní po okraj. Pokud již nemám zájem pokračovat v konzumaci alkoholu, nechám si sklenici z 80% – 90% plnou. To bude signálem pro ostatní, že není potřeba dolévat.

Jedná se o velmi praktický zvyk, který poslouží k prolomení ledů mezi lidmi, co si nejsou příliš blízcí. Představte si, že jste na firemní večeři a kolegy u stolu moc neznáte. Než je všechny obejdete a nalijete jim, tak jste právě dostali možnost se s každým seznámit a zapříst hovor. Obdobně, když sedíte u stolu s vysoce postaveným šéfem, se kterým se běžně v práci nepotkáváte, tak vám možnost nalít mu saké dává příležitost zahájit hovor a představit se.

Nenechávám se pouze pasivně obsluhovat

Ve chvíli, kdy mi někdo nalévá saké, tak se neopírám s rukama založenýma na prsou a nenechávám se pouze pasivně obsluhovat, nýbrž uchopím pohárek (ideálně oběmi dlaněmi) a natáhnu se, abych se jakoby v půli cesty setkal s nalévajícím.

Pokud mi bylo nalito, tak pohárek ihned nepokládám, ale krátce saké ocením. Můžu si čichnout, jemně smočit rty či usrknout, a potom teprve kalíšek položím. Opět tím dávám najevo, že pouze pasivně nepřijímám.

láhev držím oběma rukama a nedotýkám se hrdlem sklenice

Pro nalévajícího platí, že láhev drží oběma rukama a při nalévání se nedotýká hrdlem lahve pohárku nebo sklenice. Jednak z hygienických důvodů a jednak také proto, že lidé či restaurace mnohdy prezentují velmi drahé nádobí a mohli bychom jim ho poškrábat či uštípnout. Nedivte se, když vás v nóbl restauraci číšník požádá, abyste si sundali prsten. Může to být proto, že vám podává saké do guinomi, které vyrobil hrnčířský mistr, který patří mezi živoucí kulturní dědictví v Japonsku. Více o guinomi a dalších typech sklenic na saké se můžete dočíst v tomto příspěvku.

Nalévání saké z tokkuri do guinomil
Při nalévání saké se nesmíme hrdlem lahve dotýkat pohárku. Fotografie od Malmaison Hotels
Kanpai!

První přípitek je velmi důležitý. Zajistí, že jsou všichni naladěni na stejnou notu a položí kvalitní základy pro wa (společenskou harmonii). Je důležité, aby si všichni připíjeli stejným nápojem. Není slušné poručit si pivo, když si všichni budou připíjet se saké. V klidu vyčkám, až budou mít všichni zúčastnění nalito a po společném výkřiku „kanpai!“ se napiju. Pokud někdo pronáší k přípitku i slavnostní řeč, je slušné během proslovu držet nádobu se saké v lehce zdvižené ruce a napít se až po skončení proslovu a pronesení „kanpai!„.

Jak se s postupujícím večerem a zvyšující intoxikací povolují kravaty a na košilích přibývá skvrn od tuku, tak se uvolňují i společenská pravidla a správná saké etiketa pomalu ale jistě ustupuje do pozadí.